Večerní pláč šestinedělky

Na začátku těhotenství:

Připadá ti, že máš kontinuální kocovinu a slibuješ si, že už nikdy, fakt nikdy nebudeš pít (aniž bys tušila, jak blízko jsi k pravdě).

Na konci těhotenství:

Máš 4 ruce, 4 nohy a 2 hlavy (to jsi vždycky potřebovala!), ale jsi nešikovná, pomalá a nic si nepamatuješ.

Po porodu:

Prožíváš druhou pubertu, v jednu chvíli bezdůvodně pláčeš, v druhou chvíli se neovladatelně směješ.
Připadáš si jako vozíčkář a začínáš podporovat hnutí za bezbarierovou Prahu.
Pomalu ti začíná docházet, že jsi schopná konverzovat na omezená témata, která jsou úplně odlišná od konverzačních témat zbytku vesmíru.
Celé dny trávíš s někým, s kým si ani na ta omezená konverzační témata nepokecáš.
Je ti jasný, že už nebudeš chodit na akce, který tě baví, ale že brzy budeš vymetat akce, který tě nebaví. Ale baví jeho (chválabohu!).
Nechápeš, proč se rozlučka se svobodou podniká před svatbou, a ne před porodem.


A když pak spí a ty na něj koukáš, tak tě napadá jediné: pořiďte si to taky, je to všechno vlastně strašně super!

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Reklamy